V době, kdy se má zima už pomalu začínat chystat na loučení, teprve začala. Napadlo kolem deseti centimetrů sněhu a teploty spadly mírně pod nulu. Dnešní den byl celý krásně slunečný, nebe modré, bez mráčku, obzor čistý, viditelnost daleká.
Základní trasa začínala v Moravici a vydala se na ni jen hrstka lidí. Cestami mezi poli a přes Lhotku došli do Litultovic. Odtud už jsme šli všichni stejně, tu začínala středně dlouhá trasa, kterou si zvolily téměř čtyři pětiny účastníků. Někteří možná i proto, že v Cholticích byla zajištěna prohlídka starého větrného mlýna, kterou absolventi dlouhé trasy nemohli časově stihnout. Z centra Litultovic, kde autobus zastavil, to bylo k mlýnu slabých 20 minut chůze, byli jsme tam brzy a museli asi půl hodiny čekat na průvodce. Nevadilo nám to, mlýn je na kopečku a je od něj velice pěkný výhled, jsou tu i lavičky na posezení. Při prohlídce mlýna jsme byli dopodrobna informování o jeho historii a provozu a byli jsme překvapeni, jak je krásně opravený a udržovaný. Pak jsme loukami a polí pokračovali až k lesu a silnicí a po ní k arboretu v Novém Dvoře. Měli částečně otevřeno. Za ním jsme museli zdolat kus rozmrzlé, rozježděné, blátivé cesty než jsme došli na úzkou vozovku lemovanou ovocnými stromy a na začátek Stěbořic, kde nás upoutal starý, architektonický krásně řešený, ale notně zbědovaný dům. Za centrem obce jsme opustili hlavní komunikaci a okrajem mezi letitými stromy kolem tichých rybníků přišli k pěkně opravené a zařízené restauraci Pivovar. Osvěženi a posilněni jsme pak přes Zlatníky pokračovali dál do Opavy-Jaktaře. Zde jsme skončili – my i zelená značka, po které jsme šli. My v pohostinství Formanka, značka o pár metrů dál, za kapličkou u kruhového objezdu. Tu čekal i náš autobus.
Text Marie Minková
