| Výlet č. 1 | Maršálův výstup na Emu | 1. 1. 2025 |
Mapa: KČT č. 61/62 Ostravsko
Vedoucí: J. Kubíček
Sraz účastníků v Ostravě u divadla Antonína Dvořáka u výstaviště Černá louka v 10:00.
Tradici výšlapů na asi nejznámější ostravskou haldu Emu zahájil Víťa Žinčík (řečený Maršál) před dlouhými dávnými léty asi v roce 2002 s tím, že původně nebyly vázány na začátek roku a konaly se i vícekrát v jednom roce. 1. ledna 2022 pak Maršál předal tradici „Haldolezců“ do rukou Pepy Kubíčka.
Halda Ema: kuželová halda, vzniklá navážením hlušiny z dolu Trojice (původně Ema) na Slezské Ostravě. Byla nasypána v letech 1920 – 1960, obsahuje na 28 milionů m3 hlušiny a zabírá plochu asi 82 hektarů. Původně dosahovala výšky asi 327 m. n. m. a byla nejvyšším bodem Ostravy. V šedesátých letech došlo ke vznícení haldy, v roce 1976 byl hlavní požár zlikvidován, halda však dohořívá dodnes. Teplota uvnitř haldy dosahuje až 1500 °C, díky tomu uvnitř kopce vznikají vzácné nerosty – porcelanity a jaspisy. Vlivem přirozeného slehávání hlušin a pokračujícího prohořívání, ale také poklesu terénu v důsledku důlní činnosti, se výška haldy snížila – uvádí se výška 312 až 315 m. n. m. (Mapy.cz uvádí 324,5 m. n. m.). I když není Ema nejvyšším bodem Ostravy (tím je bezejmenný vrch v Krásném Poli s výškou 334 m. n. m., vyšší než Ema je i vyvýšenina „U Parizolu“ nad Hošťálkovicemi, vysoká 318 m. n. m.), nabízí nádherný výhled na celou Ostravu a Podbeskydí. Severní svah haldy je porostlý hustým náletovým lesem, jižní strana je holá a porostlá teplomilnou stepní flórou.
Na vrchol vede žlutá turistická značka Adolfa Podroužka, která začíná u tramvajové zastávky Výstaviště, vede přes Hradní lávku k Slezskoostravskému hradu a kolem kostela sv. Josefa po ulici Na Najmanské. Na vrchol vede odbočka, vedená serpentinami po východním svahu haldy. Značka pokračuje na rozcestí Pod haldou, ke se připojuje zelená značka k Zoologické zahradě. Od rozcestí značka pokračuje západním svahem k ulici Na Burni a dále ulicemi Občanskou, Na Františkově a Keltičkovou k Slezskoostravské radnici. Od radnice přes most Miloše Sýkory a Havlíčkovo nábřeží zpět na zastávku Výstaviště.
| Výlet č. 2 | Moravskoslezké Beskydy – Podbeskydská pahorkatina | 4. 1. 2025 |
Kunčice pod Ondřejníkem – Skalka– Roubenka Ondřejníček – Kubalánky – Lhotka 12 km (4:10 hod.) https://mapy.cz/s/manajubuvu
Frýdlant nad Ostravicí – Roubenka Ondřejníček – Kubalánky – Lhotka 7,5 km (2:40 hod.) https://mapy.cz/s/pakasobuvo
Mapa: KČT č. 96 Moravskoslezské Beskydy
Vedoucí: H. Kubinová
Odjezd: Karviná 8:10, Petřvald 8:25, Havířov 8:35, Ostrava-Jeremenko 8:45 hod.
Délka trasy autobusu 70 km, předpokládaný odjezd zpět 15:00.
Zajímavá místa:
Kunčice pod Ondřejníkem jsou malebná obec v podhůří Beskydských, tzv. předních hor, v oblasti mezi horami Ondřejník a Velkou a Malou Stolovou. Žije zde přibližně 2 400 obyvatel.
Skalka – (964 m n. m) je nejvyšší vrchol masivu Ondřejníku i celé Podbeskydské pahorkatiny. Na vrcholu, ze kterého je velmi dobrý výhled na celé Moravskoslezské Beskydy, je postaven malý dřevěný stožár. Na jihozápadním svahu Skalky se nachází Přírodní rezervace Skalka. Lokalitu tvoří převážně jedlobukový les, který místy nabývá charakteru pralesa.
Kaple sv. Antonína – romantická kamenná kaple z r. 1933. Dali ji vystavět manželé Látalovi z Ostravy spolu s horským hotelem Solárka, který již neexistuje.
Lhotka – První písemná zmínka o obci pochází z roku 1359, kdy je obec zmíněna v soupisu obcí hukvaldského panství. Nyní žije zde 584 obyvatel. V obci můžeme najít budovu školy a u ní přírodní amfiteátr, ve kterém stojí dřevěné budovy s jevištěm pro konání Sochových národopisných slavností.
Frýdlant nad Ostravicí – město ležící po obou stranách historické moravsko-slezské zemské hranice v podhůří Moravskoslezských Beskyd. Má přibližně 9 900 obyvatel. Obec se nachází v údolí řeky Ostravice při úpatí nejvyšší hory Beskyd – Lysé hory v průměrné nadmořské výšce 360 metrů. Díky své poloze bývá nazýván vstupní bránou do Moravskoslezských Beskyd. Frýdlant býval průmyslovým centrem oblasti proslulým svou železářskou výrobou (srov. městský znak), dnes se však orientuje i na cestovní ruch.
