Nejbližší výlet:
| Výlet č. 10 | Dalešice a okolí | 8. – 10. 5. |
| 8.5. Dalešice Odjezd: Karviná 5:10, Petřvald 5:25, Havířov 5:35, OV-Penny/Shopping 5:45/5:50 hod. |
| Koněšín – Kozlovské skály – Hartvíkovice – Wilsonova vyhlídka – Pivovar Dalešice 19 km https://mapy.com/s/cogohumoza |
| Kozlany – Kozlovské skály – Hartvíkovice – Wilsonova vyhlídka – Pivovar Dalešice 17 km https://mapy.com/s/mahuvetana |
| Hartvíkovice – Wilsonova vyhlídka – Pivovar Dalešice 11 km https://mapy.com/s/dugopalabo |
| 9.5. Náměšť nad Oslavou |
| Rozhledna Babylon – Vlčí kopec – Lamberk – Náměšť nad Oslavou 18 km https://mapy.com/s/nelocokepu |
| Rozhledna Babylon – Vlčí kopec – U Glorietu – Zňátky – Náměšť nad Oslavou 17 km https://mapy.com/s/nadanadehu |
| Skřípina – Lamberk – Náměšť nad Oslavou 14 km https://mapy.com/s/purasunace |
| 10.5. Jaroměřice nad Rokytnou |
| Biskupice – Příštpo – Jaroměřice nad Rokytnou 15 km https://mapy.com/s/hotudacede |
| Příštpo – Jaroměřice nad Rokytnou 5 km https://mapy.com/s/jazorotenu |
Mapa: KČT č. 98 Telčsko a č. 80 Třebíčsko
Vedoucí: H. Kubinová
Ubytování: Hotel Na Statku https://www.restauracenastatku.eu/
Zajímavá místa:
Náměšť nad Oslavou – 20 km východně od Třebíče na řece Oslavě. Nadmořská výška města je 365 metrů nad mořem. Žije zde přibližně 4 800 obyvatel. Historické jádro je městskou památkovou rezervací. Dominantou města je renesanční zámek, který si z původního středověkého hradu nechali přestavět v 16. století tehdejší majitelé, pánové ze Žerotína. V interiérech je k vidění kolekce vzácných tapisérií, při prohlídce nahlédnete také do kaple či do knihovny s krásnou freskovou výzdobou, na nádvoří s arkádami a Neptunovou fontánou, do malé francouzské zahrady a anglického parku. Přímo pod zámkem pak leží nevelké historické centrum s náměstím, k němuž vás přivede kamenný most zdobený dvaceti barokními sochami.
V Náměšti mají originální řeznické muzeum, které zřídila firma Řeznictví a uzenářství Jan Pavlíček.
Dalešická přehrada – vodní dílo Dalešice je přečerpávací vodní nádrž, která leží na řece Jihlavě. Byla postavena v letech 1970 až 1978 a její součástí je dolní nádrž Mohelno. Maximální hloubka 85,5 m je největší v České republice. Těleso hráze je nejvyšší hrází v České republice (100 m) a druhou nejvyšší sypanou hrází v Evropě. Při výstavbě zde v roce 1974 režisér Jiří Menzel natočil film Kdo hledá zlaté dno. Hlavním účelem je zdroj technologické vody pro jadernou elektrárnu Dukovany, jež se čerpá z vodní nádrže Mohelno. Dále slouží k výrobě elektrické energie, k sedimentaci nečistot a pro rekreační účely.
Wilsonova skála – skála s vyhlídkou na daleké okolí se nachází nedaleko obce Hartvíkovice. Původní výška skály byla 100 metrů, poté byla část zatopena Dalešickou přehradou a současná výška je 45 metrů. Skála je oblíbená u horolezců.
Kozlovské skály – mohutná skaliska tyčící se nad Dalešickou přehradou, krásné výhledy, pohodlné cestičky.
Dalešice – jsou městys, kde žije 570 obyvatel. První zmínka o obci se nachází v darovacích listinách a pochází z roku 1101. V obci je románsko-gotický kostel ze 12. stol. Rekonstrukce proběhla v r. 1902. Jednolodní stavba. V interiéru se dochoval cyklus středověkých nástěnných maleb. Kostel má tři oltáře. Dále je v obci zámek, který je součástí areálu bývalého kláštera, zaniklého kolem roku 1540. Barokní úpravou jedné z budov vzniklo panské sídlo. Autorem přestavby byl Josef Fischer z Erlachu. Zámek často měnil majitele, od 2. poloviny 19. století zde byly kanceláře a byty. Dnes spatříte čtyřkřídlou budovu s čestným dvorem. Interiéry jsou bohatě zdobeny štuky. K zámku přiléhá park.
Obec proslavil Menzlův film Postřižiny, který se natáčel v dalešickém pivovaru. Pivovar byl založen pravděpodobně koncem 16. století. Roku 1882 bylo panství i s pivovarem koupeny Antonem Dreherem (velkopodnikatelem v oboru pivovarském). Za něj došlo k modernizaci celého provozu a k přechodu ze svrchního na spodní kvašení. Zařízení se používala až do zániku pivovaru v roce 1977. V květnu roku 1980 byly v prostorách pivovaru natočeny Jiřím Menzelem Hrabalovy Postřižiny. V dalších letech pivovar chátral a v roce 1991 byl pivovar dán do zástavy bance a málem zdemolován, zarůstal náletovými dřevinami a stal se terčem vandalství. Teprve v roce 1999 byl odkoupen v dražbě za vyvolávací cenu 390 000 Kč současnými majiteli, kteří obnovili pivovarní výrobu a zachránili objekt pivovaru jako celek. V roce 2006 rozhodnutím ministerstva kultury byl prohlášen pivovar za nemovitou kulturní památku. V prostorách pivovaru bylo zřízeno Muzeum rakousko-uherského pivovarnictví. Možné jsou také prohlídky pivovaru a ochutnávka piva.
Rozhledna Babylon – na Zeleném kopci (491 m), v Kladerubech nad Oslavou. Byla postavena roku 1831 na popud Jindřicha Viléma III. Haugwitze, tehdejšího majitele náměšťského zámku. Samotná rozhledna měří 24,5 metru, vyhlídka je v 18 metrech a vede na ni 112 schodů. Věž je kamenná, v empírovém stylu a má čtyřhranný půdorys, vyšší patra jsou osmistěnná. V místnosti s okny je vyzdoben strop motivy ze zvěrokruhu. Původně měla být o jedno dřevěné patro vyšší, patro ovšem mělo být v období prusko-rakouských válek v roce 1866 poškozeno a věž snížena.
NPR Divoká Oslava – jedná se hluboce zaříznuté říční údolí, kde si řeka razí cestu přes velmi tvrdé granulitové horniny. To se projevilo vznikem četných skalisek, které dodávají údolí Oslavy ráz kaňonu. V údolí se nachází několik chatových osad, Skřipinský mlýn, zřícenin (Lamberk, Sedlec). Nad údolím se nachází altán Gloriet a boční strž Divoká rokle s četnými peřejemi a drobnými vodopády. Původní přírodní rezervace byla zřízena již v roce 1974.
Přírodní park Rokytná – se rozprostírá po obou březích řeky Rokytné a říčky Rouchovanky, údolí meandrujícího toku Rokytné tvoří zákruty řeky se starými břehovými porosty tvořenými převážně olší, vrbou a jasanem, vzácněji klenem, dubem a babykou. V jejich okolí jsou hustě zalesněné a nepřístupné svahy.
Jaroměřice nad Rokytnou – město je bohaté svým kulturním dědictvím, a to zejména tamním barokním zámkem s kostelem svaté Markéty a působením Františka A. Míči a Otokara Březiny. Historické jádro je městskou památkovou zónou. Žije zde přibližně 4 100 obyvatel. Kostel svaté Markéty, zvaný barokní perla Vysočiny, je římskokatolický farní kostel. Společně s jaroměřickým zámkem představuje barokní dominantu města, je chráněn jako národní kulturní památka. V letech 2019 – 2022 v kostele probíhala oprava. Chrám sv. Markéty má dvě věže. Na rozdíl od projektu se však ke chrámu, resp. jeho předsíni, nepřimykají souměrně. Zatímco severní věž splývá s čelní hranou předsíně, jižní věž je od zdi předsíně vzdálena přes 5 m a s objektem kostela ji spojuje jen zvláštní zeď. Věže jsou stejné, téměř čtvercového tvaru (boční strany jsou delší), přes 40 m vysoké a dvoupatrové. Po opravě je nově zpřístupněna i jižní věž, která je určena jako vyhlídková. V severní věži, která bývá výjimečně přístupná veřejnosti (např. někdy o posvícení, Noc kostelů), jsou zvony. Svých bání se věže dočkaly až roku 1773.
| Výlet č. 11 | Kysucká vrchovina | 30. 5. |
| Lutiše – Pod Vojenným – Kováčka – Kýčerka – Pupov –Terchová 23 km (8 hod.) https://mapy.cz/s/dodavufaru |
| Lutiše – Pod Vojenným – Kováčka – Terchová 19 km (6 hod.) https://mapy.com/s/cehagoveko |
| Lutiše – Káčerovci – Mravečník – Terchová 7,1 km (2:30 hod.) https://mapy.com/s/bateceluca |
Mapa: VKÚ 101 Kysucké Beskydy / Veľká Rača
Vedoucí: J. Šiřina
Odjezd: Petřvald 6:20, Havířov 6:30, Karviná 6:45 hod.
Délka trasy autobusu 125 km, předpokládaný odjezd zpět 18:00 hod.
Zajímavá místa:
Pupov (1059 a 1096 m) – nejvyšší vrchol celé Kysucké vrchoviny, značená trasa vede jen na hřeben nižšího z obou jeho vrcholů. I z něj jsou ovšem krásné a neokoukané výhledy.
Mravečník (992 m) – další z výhledových vrcholů Kysucké vrchoviny nacházející se prakticky přímo nad obcí Terchová. Na vyšší vrchol lze dále pokračovat po hřebeni neznačenou pěšinou (cca 2 km).
Terchovské srdce – volně přístupná rozhledna na vrcholu Oblaz (609 m) nacházející se asi 1 km nad centrem Terchové.
Jánošíkovci – jedna z mnoha malých osad nacházejících se na svazích Kysucké vrchoviny nad obcí Terchová. Tato osada je výjimečná tím, že se v ní narodil Juraj Jánošík – jeho skutečný rodný dům se nezachoval, ale nachází se zde jeho malé muzeum.
Kysucká vrchovina – méně známé pohoří vyplňující prostor mezi Kysuckými Beskydami a Malou Fatrou. Nejvyšším vrcholem je vrchol Pupov nad Terchovou, ovšem mnohem známějšími vrcholy jsou Ladonhora či Stráník v západní části tohoto pohoří.
| Výlet č. 12 | Drahanská vrchovina | 13. 6. |
| Kořenec – Pavlovský dvůr – Oborský dvůr – Žďárná – Boskovice 21 km https://mapy.com/s/purehopatu |
| Šebetov – Na Pilce – Boskovice 13 km https://mapy.com/s/gehebubusa |
| Boskovice zřícenina hradu – Červená skalka – Boskovice 6 km https://mapy.com/s/belakumale |
Mapa: KČT 50 Svitavsko, KČT 51 Haná – Prostějovsko, Konicko a Litovelsko
Vedoucí: P. Zaviatičová
Odjezd: Karviná 6:10, Petřvald 6:25, Havířov 6:35, OV-Penny/Shopping 6:45/6:50 hod.
Délka trasy autobusu 190 km, předpokládaný odjezd zpět 16:30 hod.
Zajímavá místa:
Šebetov – nejstarší historická zpráva o obci je z roku 1201. Do 18. století byl Šebetov v majetku kláštera Hradisko u Olomouce. Dominantou obce je zámecká budova, kterou dal po roce 1877 postavit baron Mořic Königswarter a která v současné době slouží jako sídlo ústavu sociálních služeb. Dalšími zajímavostmi v obci jsou park a hospodářská budova u zámku, kaple sv. Anny na návrší nad obcí, socha Panny Marie Bolestné, sousoší sv. Jana Nepomuckého na návsi a secesní vila pro hosty u zámku (dnes sídlo obecního úřadu) a také dřevěný dům č. 23.
Kořenec – první písemná zpráva pochází z roku 1490. V obci se nachází kaple Panny Marie Fatimské vystavěna v letech 1969-73 a využívána jako síň tradic, 10 metrů vysoký větrný mlýn holandského typu z roku 1866.
Skalky (735 m) – nejvyšší bod Drahanské vrchoviny, který leží na katastrálním území obce Buková v okrese Prostějov. Nachází se zde radiolokační stanice Skalky, jejíž meteorologický radar zaznamenává stav srážek nad Moravou a Slezskem.
Pramen Luhy – řeka Luha je zdrojnicí Sloupského potoka. Po jeho soutoku s potokem Bílá voda vzniká naše nejdelší ponorná podzemní řeka Punkva, proto se tomuto prameni také říká pramen řeky Punkvy.
Žďárná – první dochovaná písemná zpráva je z roku 1418. V obci se nachází zámek, který vznikl současně s výstavbou kostela sv. Bartoloměje v letech 1757 – 1759.
Boskovice – první písemná zpráva pochází z roku 1201. Historické jádro města včetně židovského ghetta je od roku 1990 městskou památkovou zónou, která čítá téměř 40 objektů, např. Bašta – původní sídlo pánů z Boskovic, hrad ze 13. století, empírový zámek z let 1819–1826 s ukázkami bytové kultury empíru.
| Výlet č. 13 | Západní Tatry | 27. 6. |
| Hrdovo – Bystrá – Klin – Račkovo sedlo – Račkova dolina, ústie 23 km (10 hod.) https://mapy.com/s/nupubelofa |
| Hrdovo – Bystrá – Račkova dolina, ústie 20 km (9 hod.) https://mapy.com/s/gokobadafe |
| Hrdovo – Bystrá dolina, ústie – Račkova dolina, ústie 8 km (2:30 hod.) https://mapy.com/s/jefasodebo |
Mapa: VKÚ 112 Západné Tatry
Vedoucí: J. Šiřina
Odjezd: Petřvald 5:20, Havířov 5:30, Karviná 5:45 hod.
Délka trasy autobusu 225 km, předpokládaný odjezd zpět 18:30 hod.
Zajímavá místa:
Bystrá (2 248 m) – nejvyšší vrchol celých Západních Tater nacházející se v jižní rozsoše vybíhající z nedalekého jen o něco nižšího vrcholu Blyšť.
Klin (2 172 m) – druhý nejvyšší vrchol hlavního hřebene Západních Tater (po Baníkovu) hrdě se vypínající nad Račkovou dolinou.
Bystrá dolina – jedna z méně navštěvovaných turisticky zpřístupněných dolin Západních Tater. Zároveň jde mimo skupinu Roháčů o jediné západotatranské údolí, ve kterých se nacházejí plesa – přímo na značené trase jen sezónně vysychající Nižné Bystré pleso, výše nad ním již mimo značené trasy poté Anitino očko pod Nižnou Bystrou a Dlhé a Veľké Bystré pleso pod samotným vrcholem Bystré.