Nejbližší výlet:
| Výlet č. 20 | Drahanská vrchovina | 7. 11. |
| Rychtářov – Ruprechtov – rozhledna na Chocholíku – Drnovice 20,3 km (6:06 hod.) https://mapy.cz/s/huporogeba | |
| Ruprechtov – Rozhledna Na Chocholíku – Drnovice 13,5 km (4 hod.) https://mapy.cz/s/luvesaponu | |
| Ježkovice – Rozhledna Na Chocholíku – Drnovice 7,6 km (2:20 hod.) https://mapy.cz/s/hamunakeda |
Mapa: KČT č. 86 Okolí Brna – Moravský kras
Vedoucí: H. Kubinová
Odjezd: Karviná 6:10, Petřvald 6:25, Havířov 6:35, OV-Penny/Shopping 6:45/6:50 hod.
Délka trasy autobusu 200 km, předpokládaný odjezd zpět 16:00 hod.
Zajímavá místa:
Rozhledna na Chocholíku – od konce roku 2010 se nad obcí tyčí 26 m vysoká ocelová konstrukce rozhledny s točitým schodištěm a trojúhelníkovým půdorysem. Po zdolání 144 schodů na vyhlídkový ochoz se před vámi rozprostře výhled na Drahanskou vrchovinu, oblast Hané, Hostýnské vrchy, Chřiby, Bílé Karpaty či Beskydy.
Došková chaloupka – památkově chráněná chaloupka vyškovského typu s doškovou střechou. Objekt pocházející z roku 1813 je po celkové rekonstrukci.
Větrný mlýn Ruprechtov – holandského typu patří mezi opravdové unikáty nejen u nás ale i v Evropě. Klasický mlýn s větrným kolem o čtyřech lopatách byl během své historie opatřen unikátní Halladayovou turbínou. Tato technická památka usiluje o zařazení mezi národní kulturní památky a navržení na zapsání na seznam kulturního dědictví UNESCO.
Od října do dubna je mlýn přístupný prohlídkám veřejnosti, od května do září je využíván k ubytování.
Drnovická křížová cesta – křížová cesta byla posvěcena 10. 8. 2014.
| Výlet č. 21 | Hostýnské vrchy | 21. 11. |
| Komárno – Hostýn – Bystřice pod Hostýnem 21 km (7:30 hod.) https://mapy.com/s/hahulemoza | |
| Chvalčov – Skalný – Hostýn – Bystřice pod Hostýnem 12 km (4 hod.) https://mapy.com/s/nusozevape | |
| Chvalčov – Hostýn – Bystřice pod Hostýnem 6,5 km (2:30 hod.) https://mapy.com/s/hetojobeda |
Mapa: KČT č. 94 Hostýnské vrchy
Vedoucí: J. Lapiš
Odjezd: Karviná 6:10, Petřvald 6:25, Havířov 6:35, Ostrava Penny/Shopping 6:45/6:50 hod.
Délka trasy autobusu 150 km, předpokládaný odjezd zpět 17:00 hod.
Zajímavá místa:
Hostýn (736 m) – někdy též Svatý Hostýn, je hora v Hostýnských vrších, na které se nachází významné mariánské poutní místo, které bylo v roce 2018 prohlášeno národní kulturní památkou České republiky. Komplex zahrnuje baziliku Nanebevzetí Panny Marie, Vodní kapli se zázračným pramenem, křížovou cestu Dušana Jurkoviče s mozaikami Jano Köhlera, ubytovny pro poutníky, větrnou elektrárnu a vyhlídkovou věž. Podle archeologických nálezů se zde nacházelo rozlehlé pravěké hradiště. Je jedním z hlavních vrcholů Rusavské hornatiny, severozápadní části pohoří Hostýnské vrchy. Výrazně vyčnívá z jejího severního okraje asi 3 km jihovýchodně od města Bystřice pod Hostýnem, nad jejímž relativně rovinatým okolím má převýšení přibližně 400 m. Plochý pískovcový vrch je převážně pokryt smrkovým lesem, část západního svahu je chráněna jako přírodní památka Stráň. Má dva vrcholy, oba se nacházejí na katastru obce Chvalčov. Na nižším z vrcholů (718 m), stojí barokní poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie. Původní stavba z let 1721–1748 byla obnovena po požáru roku 1769 a rekonstruována v letech 1841–1845. V roce 1887 zde byl dobudován jezuitský klášter. I dnes je poutní místo spravováno jezuity. Pod vrcholem se nachází pramen, podle tradice zázračně uzdravující. U něj stojí kaple z roku 1700. Na vyšším vrcholu ve výšce 736 m je kamenná rozhledna s kaplí sv. Kříže postavená roku 1898 olomouckým stavitelem Václavem Wittnerem. V dubnu 1994 u ní byla zřízena větrná elektrárna. Na spojnici mezi oběma vrcholy se nachází hřbitůvek jezuitských mnichů, pomník skautů, kteří zahynuli ve vězení za dob totality, a pomník dlouholetého skautského vůdce a ředitele holešovského gymnázia Rudolfa Plajnera. Jižní úbočí dvojvrší, od chrámu ke hřbitůvku, obepíná křížová cesta od Dušana Jurkoviče.
Pravděpodobně již v pozdním středověku byla na vrcholu postavena kaple Panny Marie, zřejmě od havířů, které sem povolal pan Burian Žabka z Limberka v roce 1544; vydržela stát do roku 1658. Pověst zázračného pramene se sice může opírat o Dalimilovu kroniku, spolehlivě však byla poprvé zapsána až v roce 1665 v díle jezuity Bohuslava Balbína Diva Montis Sancti. Podle ní se zde ve 13. století (1241) ukrývali lidé při velkém nájezdu Tatarů. Trpěli však nedostatkem vody, proto se modlili k Matce Boží; na její přímluvu zde vytryskl pramen a mohutná bouře donutila Tatary k ústupu. Archeologické nálezy však neposkytují sebemenší doklad podobné události. V roce 1567 je poprvé zmiňován Hostýn jako poutní místo, tehdejší poutě však ještě nemusely s uvedenou legendou souviset. Počátkem 19. století hostýnskou legendu znovu proslavil Václav Hanka; hostýnský zázrak tvoří významnou část básně Jaroslav v Hankou „objeveném“ Rukopise královédvorském. Tehdy také začaly pokusy o obnovu poutního chrámu. Na další rozvoj poutního areálu dohlížel spolek Matice svatohostýnská, který byl založen v roce 1895 z podnětu Antonína Cyrila Stojana. Dne 15. srpna 1912 se za velké slávy konala korunovace milostné sochy Panny Marie za přítomnosti arcibiskupa A.C.Stojana. Zúčastnilo se jí přes sto tisíc lidí.
| Výlet č. 22 | Ostravsko – Mikulášská | 5. 12. |
| Jistebník – Klimkovice – údolí Polančice – Za mezihořím – Okluk – D. Lhota 14 km (4 hod.) https://mapy.cz/s/mupuzusamu | |
| Studentská – Myslivna – Motokros – Krpole, MHD – Okluk – D. Lhota 9,5 km (2:45 hod.) https://mapy.cz/s/cuduhuteme | |
| Klimkovice lázně – Dolní Lhota 5 km (1:30 hod.) https://mapy.cz/s/nemepovola |
Mapa: KČT č. 96 Moravskoslezské Beskydy
Vedoucí: M. Szlaur
Odjezd: Karviná 8:10, Petřvald 8:25, Havířov 8:35, OV-Penny/Shopping 8:45/8:50 hod.
Délka trasy autobusu 50 km, předpokládaný odjezd zpět 16:30 hod.
Zajímavá místa:
Dolní Lhota (německy Niederellgoth) je obec, která se nachází v okrese Ostrava město. Žije zde přibližně 1 500 obyvatel. Obec nemá průmyslový charakter, obyvatelé tak pracují zejména ve službách nebo za prací dojíždějí do Ostravy. Naopak Ostravané okolí Dolní Lhoty vyhledávají jako cíl rekreací, stojí zde řada chat, jejichž pás se táhne až do Kyjovic. Spojení s Ostravou zajišťuje tramvajová linka číslo 5 ostravského dopravního podniku. Katastrální výměra obce je 536 ha.
Původní název osady podle starých záznamů z roku 1424 byl Lhotka, od roku 1464 Lhotka Důlní, v letech 1514-1924 Malá Lhota, potom až do současnosti Dolní Lhota. Historické zmínky o obci jsou z roku 1377, kdy dvůr Lhotka Důlní patřil Jindřichovi z Bítova. Z pramenů Opavského zemského archivu, tzv. zemských desek, je zjištěno, že 30. května 1465 kupují Lhotku Důlní bratři Žibřid a Mikuláš Donátové a v roce 1486 byla obec prodána Pražmům z Bílkova.
Historie – první písemná zmínka o obci pochází z roku 1486. Od roku 1514 je doložen název Klein Ellgoth, neboli Malá Lhota. Do konce 17. století obec náležela ke klimkovickému panství. Posledním majitelem Lhotského panství byl do roku 1918 rod Vlčků. Po rozpadu Rakousko-Uherska a vzniku Československého státu se obec rozvíjela daleko rychleji než do té doby. Roku 1926 se v obci začalo s elektrifikací. V tomtéž roce byla vybudována železnice do Ostravy, jezdil zde vlak s parní lokomotivou. Roku 1948 byla celá trať z Ostravy Svinova do Kyjovic elektrizována.
Po dobu okupace byla Dolní Lhota součástí Sudet. Při osvobozovacích bojích padlo na pět set vojáků, mezi nimi devět příslušníků 1. čs. samostatné tankové brigády a sedmnáct občanů obce. Padlým tankistům byl vystavěn památník na místním hřbitově. V centru obce jsou pro upomínku na těžké boje ještě dva památníky padlým vojákům a místním občanům. V blízkosti školy stojí památník zakladatele Československého státu a prvního prezidenta T. G. Masaryka.
Obec byla během druhé světové války osvobozena Rudou armádou dne 26. dubna 1945. V okolí Dolní Lhoty však probíhaly až do 28. dubna 1945 boje, kterých se zúčastnili vojáci 121. střelecké divize 52. střeleckého sboru Rudé armády a tankisté 1. československé samostatné tankové brigády v SSSR. Na památníku války jsou uvedena jména patnácti padlých občanů obce, jiné zdroje však uvádějí až sedmnáct obětí.
Původní jádro obce se rozkládalo v severní části obce, zástavba jižní části až k samotnému toku Porubky proběhla zejména v první polovině 20. století, ale i později. V roce 1930 v Dolní Lhotě žilo 715 obyvatel, o devět let později již 732 osob. V letech 1961–1969 byla vesnice součástí obce Lhota-Čavisov a od 1. března 1969 se stala samostatnou obcí oddělením od části Čavisov.[4] Od 1. ledna 2007 patří Dolní Lhota do okresu Ostrava-město.
Mezi významnější dolnolhotské rodáky patří prof. P. František Myslivec, vlastenecký kněz a slezský národopisec, připomenutý pamětní deskou. Původně byla umístěna na jeho rodném domě čp. 7, později byla přemístěna na památník nedaleko kaple.
Pamětihodnosti:
Kostel sv. Cyrila a Metoděje (vysvěcen 2004)
Kaplička Panny Marie sedmibolestné (vysvěcena 2006)
Restaurace „Pod kaštany“, Dolní Lhota 14-22 hodin
