V polovině září jsme se letos již potřetí společně vydali poznávat krásy Veľké Fatry, kdy tentokráte byla cílem našeho výletu oblast nejvyšších vrcholů celé rozlehlé Veľké Fatry mezi Rakytovem a Krížnou. Základní trasa měla svůj počátek u hájovny Teplô, zbylé trasy pak ve Stredné či Vyšné Revúci, v níž byl i konec všech tras.
Základní trasa vedla od hájovny Teplô nejprve po žluté značce Teplou dolinou přes miniaturní soutěsku, posléze strmějším stoupáním v lese až k útulně Limba. Od ní jsme pokračovali dále ve výstupu ještě krátce lesem, poté již zčásti otevřeným terénem až do Severného Rakytovského sedla – cestou někteří z nás viděli ve svazích Rakytova i „snídajícího“ medvěda. V Severném Rakytovském sedle jsme se dostali na hlavní liptovský hřeben Veľké Fatry a vyměnili žlutou značku za zelenou. A právě zelená značka nás strmým, ale relativně krátkým stoupáním dovedle až na vrchol Rakytova, odkud se nám díky krásnému počasí otevřely dokonalé kruhové výhledy. Jak strmě jsme na Rakytov vystoupali, tak strmě jsme z něj i sestoupili, tentokráte do Južného Rakytovského sedla.
Z něj nás čekal zčásti zalesněný úsek těsně podcházející vrchol Minčol až do sedla pod Čiernym kameňom, kde se k této základní trasa připojili ti, kteří si za počátek své trasy zvolili obec Stredná Revúca a značku červené barvy. Společně jsme pak po úbočích nepřístupného vápencového vrcholu Čierny kameň pokračovali dále lesem na rozcestí sedlo Ploskej, kam došli i ti, kteří si zvolili nejkratší možné trasy začínající i končící ve Vyšné Revúci. V tomto sedle bylo na výběr ze dvou variant dalšího pokračování – někteří zde odbočili k Chatě pod Borišovom a následně od ní došli buďto na vrchol Ploské, jiní již zde zahájili sestup do Vyšné Revúce a poslední část se vydala rovnou na krátký výstup na opravdu plochý vrchol Ploské. Z tohoto vrcholu nás čekalo vcelku příjemný úsek loukami až na rozcestí Chýžky.
Zde většina z těch, kteří se nerozhodli pro sestup již ze sedla Ploskej, definitivně opustila hlavní velkofatranský hřeben a po žlutě značené trase sestoupila do obce Vyšná Revúca. 4 z těch, kteří již za měli sebou vrcholy Rakytova i Ploské se vzhledem k dostatku času vydalo na další pokračování po krásném hřebeni Veľké Fatry. Tito nezdolní jedinci nejprve prošli kolem útulny pod Suchým vrchem a následně zahájili výstup do nejvyššího patra celé Veľké Fatry mezi vrcholy Ostredok a Krížna. Právě vrchol Ostredok byl prvním a zároveň nejvyšším vrcholem, který na ně čekal. A není to jen tak ledajaký vrchol – jednak jde o nejvyšší vrchol celé Veľké Fatry a zároveň je to vrchol, který se před několika málo lety oficiálně posunul – dříve byl za vrchol Ostredku a nejvyšší bod celé Veľké Fatry považován jeho severní vrchol s nadmořskou výškou 1592 m, po důsledném přeměření však bylo zjištěno, že tento bod není nejvyšším vrcholem a tím se stal sousední jižnější vrchol – původně nesl označení Pustolovčie, nově po tomto zjištění však byl přejmenován na Ostredok a jeho nadmořská výška činí 1596 m.
Po zdolání obou výše uvedených vrcholů čekal tyto nezdolné jedince krásný lučinatý úsek s neomezenými dalekými kruhovými rozhledy, který je přes vrchol Frčkov dovedl až na vrchol Krížna, ve kterém prakticky končí hlavní velkofatranský hřeben. Odměnou za vynaloženou námahu byl těmto nezdolným jedincům výhled až do Maďarska! Z Krížne následoval již jen sestup do údolí. Ten byl značně strmý a místy i divoký a vedl přes Rybovské sedlo do závěru Suché doliny. Zde se náročnost trasy změnila a již jen mírným klesáním i tito jedinci úspěšně došli do Vyšné Revúce.
I tento výlet se z hlediska počasí více jak vydařil a jistě byli všichni ti, kteří se jej zúčastnili, spokojeni.
